Chords for Kam se dožijem

_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ [Em] _ _ _ _ [Am] _
_ _ _ [C] _ _ _ _ [F] _
_ _ _ [Am] _ _ _ _ [F] _
_ _ [G] _ _ _ _ _ [C] _
Řežil jsem v [Em] samotě, kterou jsem si [Am] nakonec zamiloval, jako si nakonec [C] vězenil blíbý vězenský [F] dvůr,
jako mukl, který ví, [Am] že ať se pod hrabe [F] kamkoliv vždycky narazí na [G] mříže.
_ A [C] nebylo kam se hrát, [Em] zbývalo jen do smrti si ho [Am] honit,
a dlacha do svobody s [C] jinýma troskama od spodě, [F] ošrat se, porvat se, [Am] pak se jít, projít, věčeru [F]
ařvát.
Proč se na to [G] kurva nevyseru?
[C] Ale situace je nakonec [Em] vždycky zachránili děti a [Am] mohlo tak dál pokračovat [C] šíření dědičné [F] sněti,
nebo dějich jednými [Am] skutečnými, a ty jsme nakonec my, homo sapiens, čili [G] člověk pytoný.
[C] No to jsem jezdil v noci bez [Em] světel po šesti tequila a pěti [Am] jointech v protisměru
a pozoroval [C] stíny stromů pod kopcem o [F] zářené jen měsícem a [Am] obrysy omův půlnočit po ošeru,
tak na to už nestaví fakt [G] se.
_ _ _ [C] _
[Bm] Kam se [Am] dožijem?
[F] _ [Am] Kdo _ [F] _ [G] ví?
_ Kam [C] se [G] dožijem?
[Am] Kdo [F] ví?
_ [D] _
Když už ne [E] se dožil já až jsem, [C] _
[G] a co je [Am] osudem?
[F] _ [Am] Kdo [Dm] ví?
_ [G] _ _ Co [C] je [G] osudem?
_ [Am] _ [F] Jednaž to [D]
nebudem, budem [E] znát, co bylo [Am] našim _ osudem. _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ [Em] _ _ _ _ [Am] _
_ _ _ [C] _ _ _ _ [F] _
_ _ _ [Am] _ _ _ _ [F] _
_ _ _ [G] _ _ _ _ [C] _
_ _ _ [Em] _ _ _ _ [Am] _
_ _ _ [C] _ _ _ _ [F] _
_ _ _ [Am] _ _ _ _ [F] _
_ _ _ [G] _ _ K [C] ním měsíce a roky černou [Em] duškou na [Am] černý papír psal jsem ti [C] zprávy
a dával jenom mrtvý [F] schránky pro všechny případy, [Am] všechny svý nápady.
[F] Kdyby si náhodou přece někde [G] _ existovala, pak si jednou v [C] noci vedle mě stála,
a z [Em] minulosti jsem milostal a s [Am] přítom noci budou snut.
To celé [C] v necelé půl vteřině, [F] znovu jsem se narodil
a [Am] konečně i mně bylo jasný, co [F] znamená hláška.
Nejcesta [G] může být cíl [C]
a kašlu na lidi, co si [Em] myslí,
že mi budou [Am] přidělovat jíslík a jen zírám, jak [C] se z jasné pravdy stál
a [F] pravda pak nějak vedle [Am] žít a odmítám si vyvrat.
[F] Chceš být blbý?
A nebo [G] blbější?
Ale ne.
[C] Kdyby jste byl klidně věčně na [Em] útěku, než jako ovce čekat na [Am] sekaru,
ale to je jasný a to už fakt [C] seru a myslím, že už je čas.
[F] Tak hodně štěstí všem, ať [Am] už sníhte kony, svobodnými [F] vězdu
a bachaře, ať vezme tě [G] as.
_ _ [C] _
Kam se [Am] dožijem?
[F] _ [Am] Kdo [F] ví?
_ [G] _ _ Kam [C] se [G] dožijem?
[Am] Kdo [F] ví?
_ [D] _
Když už jsme [E] se dožili až sem, [C]
a [G] co je [Am] osudem?
[F] _ [Am] Kdo [F] ví?
_ [G] _ _ Co [C] je [G] osudem?
_ [Am] _ [F] Jen až tu _ [D]
nebudem, budem [E] znát, co bylo našim [C]
osudem. _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ [N] _ _ _