Chords for Jiří Černý o Yvettě Simonové

Dumplný písniček má svého stálého hosta,
hudebního publicistu a kritika Jiřího Černého,
který právě listuje ve své knížce
Spěváci bez konzervatoře,
aby nám něco pověděl o další hvězdě naší populární hudby.
A která to bude?
_ [E]
Pustíme si nejdříve písničku.
Tisíce světel tu svítí,
_ _ odevšad zaznívá smích,
všichni kolem se radují.
_ [B] Jenom já _ _ pláču,
_ _ _ _ [E]
zhasněte [A] lampiony, [B] lampiony, já_
[E] _ [Em] _
Buď zdrav [N] Jiří.
Buď sice zdrav Ondra,
ale to bych se velmi nalistoval,
jak jsi mi radil ve Spěvácích bez konzervatoře,
kdybych měl najít tu zpěvačku.
Já jsem, promiň, ti to samozřejmě mohl říct,
když jsi připravoval scénář,
ale _ nemyslím to s tebou zlé.
Zkrátka, Iveta Simonová,
kterou jste mi tam podstrčil,
o té já jsem nikdy nepsal.
Jak je to možné, že_
No, je to velice snadno možné,
protože o ní psal Vladimir Dvořák.
V knížce začínáme od Adama,
která vyšla v roce 1960.
A já jsem v úvodu ke zpěvákům bez konzervatoře napsal,
že těmi zpěváky jim již se zabýval Vladimir Dvořák,
už se zabývat já nebudu.
My mohli jdem ty z tu knížku asi nečet.
Ale četl.
Četl jsem ji už proto,
poněvadž jí ilustroval můj sourozenec
v době, kdy byl ještě grafikem a nezpěvákem.
Nebo respektive, kdy ho ještě jako zpěváka neznali.
Aha, teď si mě to připomněl.
Já ji sice nemám doma, ale vzpomínám si na to.
Takže Iveta Simonová byla takto pojednána.
Ale vlastně je dobře, že se se o tom zmínil,
protože se můžeme od toho odrazit k něčemu jinému.
Iveta Simonová kupodivu nebyla smetena
tou vlnou zpěváků z malých divadel,
zejména Semaforu a Rokovka,
ale v letech 62, 64 až 65,
kdy už vyhrávaly Gotové, Matuškové, Pilarové a tak,
tak ona byla třikrát,
tedy vlastně druhá v té anketě Zlatý Slavík.
Ona si udržela postavení,
které její vrstevníci, _
chladil Adam, Popr, Cortés,
velice rychle ztráceli.
_ _ _ Iveta Simonová je zpěvačka naprosto jiného zaměření.
Ta knížka Zpěváci bez konzervatoře
se původně měla jmenovat Vzpoura zpěváků.
Vzpoura a Iveta Simonová to k sobě opravdu vůbec nejde.
Ona se učila zpívat u Hilberta Vávry,
baritonisty Národního divadla,
pak dokonce u majestra Karpyho.
Zpívala v Operetách, v Karlíně, v Bratislavě.
Já si myslím, že by to byla docela slušná operní mezosopranistka.
Zpívala je stálí, klidný,
a zejména v pomalejších věcech opravdu líbivý.
Chápu všechny, třeba ty řidiče dálkových autobusů,
kteří svého času si dávali její fotografii do kabiny,
protože věděli, že s takovou dámou by se všude mohly předvést
a byla by to paráda.
_ Když vycházely aktuality melodie krátký čas v 69.,
tak tehdy začínající publicista, později výborný výtvarník,
že je v Americe, Petr Sís, napsal,
a já mám dojem, že mu Lubomír Doruška to škrtnul,
že mu to nepustil nakonec.
Já už se nepamatuji.
Takovou úvahu.
Iveta Simonová je jako petřínská rozhledna.
Nikdo s ní nehne a s nikým nehne.
_ _ Ono je to vtipné i zlé,
že s tím nikdo nehne je jasné doteď.
Ta Iveta Simonová nejenže dobře zpívá,
ale i dobře vypadá.
Já bydlím na Letné, takhle stála vedle mě,
byli jsme v čistýrně, _ tak jsem si tam mohl ověřit.
Ale že to s nikým nehne.
Ona měla obrovské množství posluchačů.
A když někam přijela s orchestrem Karla Vlacha
a v té dvojici s Milanem Chladilem,
kterého bohužel v této roli nikdo nenahradil,
při vší úctě ke Karlovi Hálovi, ani ten Karel Hála,
když někam přijeli, tak to bylo pozdvíření
pro to městečko nebo město.
Karel Vlach měl výborné aranžéry
a někdejší manžel Ivety Simonové, Jaromír Vomáčka,
jí psal všechny ty lampiony a tyhle nádherné melodie,
které mají pro mě trochu takový italsko-německý střih.
A to není zrovna můj šálek čaje.
Ale zase musím říct, že když jsem potom třeba slyšel
Richarda Adama zpívat Zhasněte lampiony,
tak jsem si uvědomil, oč v tomto oboru, v tom žánru,
je ta Iveta Simonová třeba nad ním.
A ostatně dneska se ukazuje, že pořád tento typ je žádaný.
Třeba Iveta Bartošová, která by mohla být dcerou Ivety Simonové,
začala něco podobného dělat a můj osobní soud je,
že se jí naprosto v tom nevyrovná. _ _
Já bych asi sám od sebe kapitolu o Ivete Simonové nepsal.
Ale vím, že kdybych jí dělal ještě dnes manažér,
tak že bychom rozhodně neschudli a že bych se nestal žebrákem.