Chords for Felix Holzmann - Skleróza - s Viktorem Maurerem
Tempo:
122.35 bpm
Chords used:
Ab
Abm
E
G
Eb
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
To je náhoda.
Pane, [Abm] pane, jak bylo vaše jeno, já jsem zapomněl.
No Vrána přece.
Vrána, pravda.
Vrána, víte, já už málem zapomněl, jak se jmenujete.
No no, to nic, no.
Hlavně, že jste mě ještě poznal.
Jo, proběhl bych vás nepoznal, když jsem vás jak jste řekl Vrána,
jsem hned věděl, že vás od někať znám.
No jo, právě.
Viď už se známe tak dlouho a tak dobře, že?
Ale s tou vaší pamětí se to nějak horší, ne?
No tak jenom na jména, víte, to byste [N] nevěřil, pane, pane Vrabec.
Vrána.
Vlastně Vrána.
Vrána.
To byste nevěřil.
No víte, já vím, že nějaký pták jste a nikdy nevím, jaký.
No to nic, no, to víte, stárneme všichni a taky.
Ale copak, to by nebylo to nejhorší, ale představte si,
já jsem vám byl, to by nebylo to nejhorší.
Já jsem vám byl včera u doktora.
Jo.
A on mě řek, že mám nějakou nemoc.
No to je horší.
Něco jako, jako z porcelánu nebo něco takového.
Ne, počkejte, ze skla.
Ze skla?
Nějak jako z sklo, z sklo.
Jo, tak a sklerózu, myslíš, a sklerózu.
Sklerózu, no jo, tak nějak to říkám.
Mě vám někdy něco napadne v hlavě, víte?
Mě většina věcí vždycky napadá v hlavě.
No a chci to vám říct a najednou koukám a už to nevím. No jo.
No tak to je právě ta skleróza, paneho kraju.
No jo, a to bývají v hlavě, jo?
No jedině v hlavě, protože to je ztráta pamětí.
No jo, tak to bude ono, tohle, no.
A hlavně vám tři věci si nepamatuju, víte?
Jo.
Jmena, čísla, čísla, teda.
No a to třetí už jsem zapomněl, pane.
No, to [E] byste, to byste nevěřil, pane, pane Slavík.
[Ab] Vrána.
To byste ne
Co?
Vrána.
Vrána?
A co, letěla tady nějaká hra?
Ne, já se jmenuju Vrána.
Já měl mět a já hraju, já takový ptačí jmenovat.
No jo, ano.
No to nic, no a my jsme mluvili o té vaší skleróze.
Jo, bo to ano, tak zkrátka, dobře.
Jsem chtěl říct ty
Co jsem to říkal, nevíte?
No tak stěžoval jste si na vaší hlavu.
Na hlavu, že jo, no jo.
A víte, už mě vše diví, no jo.
Taky, no.
Ale vy jste mluvil o té vaší špatné paměti, pane Jokerle.
No jo, tak paměť mám taky špatnou.
Jako představte si, já jsem byl včera u řezníka, víte?
A chtěl jsem si koupit desedika [N] sklerózí.
Desedika
No víte, co mi to zase ta tlačenka dělá, no to je
Co mi to zase ta
Jak se to jmenuje, co mám?
Skleróza.
Skleróza, no co mi to zase dělá, no víte.
Zkrátka a dobře
Ej, kde jsem to přestal?
Říkal jste, že jste byl u řezníka.
Jo, u řezníka jsem byl, víte?
No.
U [Ab] a
U jakého řezníka jsem neřekl?
No, to jste neřekl.
Aha, tak já znám tedy dva, víte?
Ten jeden to je sochař a ten je
No dobře, no.
Vy jste říkal, že jste si chtěl koupit desedika tlačenky.
Jo, tlačenky, aha, tak to je ten druhej, to je ten
[G] ten krejčí.
Zkrátka, tak chtěl jsem
Chtěl jsem si koupit desedika tlačenky, víte?
[N] Jo.
Protože
Protože jak si
E, počkejte, proč já vlastně tu tlačenku chtěl koupit, nevím.
No tak asi k jídlu, ne?
E, k jídlu?
No jo, k jídlu, ano.
K jídlu jsem si chtěl koupit, k jídlu.
Jak to víte?
Jak to vím, no.
Tlačenka je si myslím přece k jídlu.
No tlačenka je k jídlu, no.
K jídlu, jo.
To se jí normálně takhle, jako třeba salám, nebo takhle
Ano, ano, správně.
To vy nevíte, tohle?
Sňou, že to vím.
No, proto bych se divil.
Já vím.
Tlačenka neví ani tlačenka, no.
No, zkrátka, dobře.
Zkrátka
E, kde jsem to přestal, co jsem říkal?
Říkal jste, že jste si chtěl koupit desedeka tlačenky.
Jo, desedeka tlačenky jsem si chtěl koupit, víte.
Poč manželka chtěla dělat svíčkovou.
Svíčkovou z tlačenky.
Co?
No, je si chtěla dělat svíčkovou z tlačenky.
Z tlačenky?
No.
No, to já nevím, co si to chtěla dělat.
To je takové dovaření nepletů, no.
To je špatný, pane Okrle, když jste takhle popletenej.
No, já už musím jít, tak Já se
A kam pak vy?
Já?
Ale já jdu tady, kde jsem do toho tady
Do
Tady vedle toho, vedle
To nevím, jak je to Kousek tady.
No, vlastně tam jsem byl včera, já jdu dít a nevěřte, se mi tady dům.
Do toho jdu, tamhle, do tý
Do sálo obsluhy?
Ne, tam kousek vedle, tak spíš tam kousek tam
Jo, to je zlý.
Ne, počkejte, sem jdu vlastně do toho
Ne, tam taky
Kam já to vlastně jdu, nevíte, kam já jdu?
Já nevím.
Počkejte, já to mám někde napcané, manželka mi to vždycky napíše.
Já jsem zapomněl vám úplně, kam
Tadyhle máte nějaký lístek.
A jo, tadyhle, no jo, tady to mám, ano.
Počkejte, já to musím hnedky
Co to stojí tady, já jsem, to mám trošku špatně
Lístek v pravé kapse saká.
Aha, no jo, to já mám jenom napsaný, kde ten lístek mám hledat.
Taky není tohle zas ten Telegram.
Si představte, jsem dostal Telegram od sestry,
že se jí narodilo dítě, víte?
Ani mně nepíšou, jestli je to kluk nebo holka.
Tak teď ani nevím, jestli jsem strejček nebo tetička, víte.
Kam já jsem to dal, já to měl na takovým jemným papíře.
[Ab]
[Eb] [Ab] Ne, už vím, tak to už nemám.
[F] Po mně něco sežrál pes, víte, já mu s tím utřelovu.
[N]
Poslíte, já nemáte to připsaný na tom Telegramu, já?
Na ten Telegram mám všechny.
Já jsem se dáno počkejt, že tam máte něco rukou, tak
No jo, tady to je, ten manželka mě to napsal na Telegram, no jo.
Počkejte, zajít za panem Vránou dluží nám tisíc korun.
No jo, tak to už vím, mám zajít za nějakým panem Vránou.
A nám už tisíc korun.
To jsou lidi, víte, na tom
Tak já náschle, já musím jít.
Náschle, ano.
Jak bylo vaše jméno, pane?
Sterýk, Sterýk.
Sterýk, prvda.
Tak, Sterýk, nevím, jak je Sterýk!
Pane, [Abm] pane, jak bylo vaše jeno, já jsem zapomněl.
No Vrána přece.
Vrána, pravda.
Vrána, víte, já už málem zapomněl, jak se jmenujete.
No no, to nic, no.
Hlavně, že jste mě ještě poznal.
Jo, proběhl bych vás nepoznal, když jsem vás jak jste řekl Vrána,
jsem hned věděl, že vás od někať znám.
No jo, právě.
Viď už se známe tak dlouho a tak dobře, že?
Ale s tou vaší pamětí se to nějak horší, ne?
No tak jenom na jména, víte, to byste [N] nevěřil, pane, pane Vrabec.
Vrána.
Vlastně Vrána.
Vrána.
To byste nevěřil.
No víte, já vím, že nějaký pták jste a nikdy nevím, jaký.
No to nic, no, to víte, stárneme všichni a taky.
Ale copak, to by nebylo to nejhorší, ale představte si,
já jsem vám byl, to by nebylo to nejhorší.
Já jsem vám byl včera u doktora.
Jo.
A on mě řek, že mám nějakou nemoc.
No to je horší.
Něco jako, jako z porcelánu nebo něco takového.
Ne, počkejte, ze skla.
Ze skla?
Nějak jako z sklo, z sklo.
Jo, tak a sklerózu, myslíš, a sklerózu.
Sklerózu, no jo, tak nějak to říkám.
Mě vám někdy něco napadne v hlavě, víte?
Mě většina věcí vždycky napadá v hlavě.
No a chci to vám říct a najednou koukám a už to nevím. No jo.
No tak to je právě ta skleróza, paneho kraju.
No jo, a to bývají v hlavě, jo?
No jedině v hlavě, protože to je ztráta pamětí.
No jo, tak to bude ono, tohle, no.
A hlavně vám tři věci si nepamatuju, víte?
Jo.
Jmena, čísla, čísla, teda.
No a to třetí už jsem zapomněl, pane.
No, to [E] byste, to byste nevěřil, pane, pane Slavík.
[Ab] Vrána.
To byste ne
Co?
Vrána.
Vrána?
A co, letěla tady nějaká hra?
Ne, já se jmenuju Vrána.
Já měl mět a já hraju, já takový ptačí jmenovat.
No jo, ano.
No to nic, no a my jsme mluvili o té vaší skleróze.
Jo, bo to ano, tak zkrátka, dobře.
Jsem chtěl říct ty
Co jsem to říkal, nevíte?
No tak stěžoval jste si na vaší hlavu.
Na hlavu, že jo, no jo.
A víte, už mě vše diví, no jo.
Taky, no.
Ale vy jste mluvil o té vaší špatné paměti, pane Jokerle.
No jo, tak paměť mám taky špatnou.
Jako představte si, já jsem byl včera u řezníka, víte?
A chtěl jsem si koupit desedika [N] sklerózí.
Desedika
No víte, co mi to zase ta tlačenka dělá, no to je
Co mi to zase ta
Jak se to jmenuje, co mám?
Skleróza.
Skleróza, no co mi to zase dělá, no víte.
Zkrátka a dobře
Ej, kde jsem to přestal?
Říkal jste, že jste byl u řezníka.
Jo, u řezníka jsem byl, víte?
No.
U [Ab] a
U jakého řezníka jsem neřekl?
No, to jste neřekl.
Aha, tak já znám tedy dva, víte?
Ten jeden to je sochař a ten je
No dobře, no.
Vy jste říkal, že jste si chtěl koupit desedika tlačenky.
Jo, tlačenky, aha, tak to je ten druhej, to je ten
[G] ten krejčí.
Zkrátka, tak chtěl jsem
Chtěl jsem si koupit desedika tlačenky, víte?
[N] Jo.
Protože
Protože jak si
E, počkejte, proč já vlastně tu tlačenku chtěl koupit, nevím.
No tak asi k jídlu, ne?
E, k jídlu?
No jo, k jídlu, ano.
K jídlu jsem si chtěl koupit, k jídlu.
Jak to víte?
Jak to vím, no.
Tlačenka je si myslím přece k jídlu.
No tlačenka je k jídlu, no.
K jídlu, jo.
To se jí normálně takhle, jako třeba salám, nebo takhle
Ano, ano, správně.
To vy nevíte, tohle?
Sňou, že to vím.
No, proto bych se divil.
Já vím.
Tlačenka neví ani tlačenka, no.
No, zkrátka, dobře.
Zkrátka
E, kde jsem to přestal, co jsem říkal?
Říkal jste, že jste si chtěl koupit desedeka tlačenky.
Jo, desedeka tlačenky jsem si chtěl koupit, víte.
Poč manželka chtěla dělat svíčkovou.
Svíčkovou z tlačenky.
Co?
No, je si chtěla dělat svíčkovou z tlačenky.
Z tlačenky?
No.
No, to já nevím, co si to chtěla dělat.
To je takové dovaření nepletů, no.
To je špatný, pane Okrle, když jste takhle popletenej.
No, já už musím jít, tak Já se
A kam pak vy?
Já?
Ale já jdu tady, kde jsem do toho tady
Do
Tady vedle toho, vedle
To nevím, jak je to Kousek tady.
No, vlastně tam jsem byl včera, já jdu dít a nevěřte, se mi tady dům.
Do toho jdu, tamhle, do tý
Do sálo obsluhy?
Ne, tam kousek vedle, tak spíš tam kousek tam
Jo, to je zlý.
Ne, počkejte, sem jdu vlastně do toho
Ne, tam taky
Kam já to vlastně jdu, nevíte, kam já jdu?
Já nevím.
Počkejte, já to mám někde napcané, manželka mi to vždycky napíše.
Já jsem zapomněl vám úplně, kam
Tadyhle máte nějaký lístek.
A jo, tadyhle, no jo, tady to mám, ano.
Počkejte, já to musím hnedky
Co to stojí tady, já jsem, to mám trošku špatně
Lístek v pravé kapse saká.
Aha, no jo, to já mám jenom napsaný, kde ten lístek mám hledat.
Taky není tohle zas ten Telegram.
Si představte, jsem dostal Telegram od sestry,
že se jí narodilo dítě, víte?
Ani mně nepíšou, jestli je to kluk nebo holka.
Tak teď ani nevím, jestli jsem strejček nebo tetička, víte.
Kam já jsem to dal, já to měl na takovým jemným papíře.
[Ab]
[Eb] [Ab] Ne, už vím, tak to už nemám.
[F] Po mně něco sežrál pes, víte, já mu s tím utřelovu.
[N]
Poslíte, já nemáte to připsaný na tom Telegramu, já?
Na ten Telegram mám všechny.
Já jsem se dáno počkejt, že tam máte něco rukou, tak
No jo, tady to je, ten manželka mě to napsal na Telegram, no jo.
Počkejte, zajít za panem Vránou dluží nám tisíc korun.
No jo, tak to už vím, mám zajít za nějakým panem Vránou.
A nám už tisíc korun.
To jsou lidi, víte, na tom
Tak já náschle, já musím jít.
Náschle, ano.
Jak bylo vaše jméno, pane?
Sterýk, Sterýk.
Sterýk, prvda.
Tak, Sterýk, nevím, jak je Sterýk!
Key:
Ab
Abm
E
G
Eb
Ab
Abm
E
_ _ _ _ _ _ _ _
To _ je náhoda.
Pane, [Abm] pane, jak bylo vaše jeno, já jsem zapomněl. _
No Vrána přece.
Vrána, pravda.
Vrána, víte, já už málem zapomněl, jak se jmenujete.
No no, to nic, no.
Hlavně, že jste mě ještě poznal.
Jo, proběhl bych vás nepoznal, když jsem vás jak jste řekl Vrána,
jsem hned věděl, že vás od někať znám.
No jo, právě.
Viď už se známe tak dlouho a tak dobře, že?
Ale s tou vaší pamětí se to nějak horší, ne?
No tak jenom na jména, víte, to byste [N] nevěřil, pane, pane Vrabec.
_ Vrána.
Vlastně Vrána.
Vrána.
To byste nevěřil.
No víte, já vím, že nějaký pták jste a nikdy nevím, jaký.
No _ to nic, no, to víte, stárneme všichni a taky.
Ale copak, to by nebylo to nejhorší, ale představte si,
já jsem vám byl, to by nebylo to nejhorší. _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ Já jsem vám byl včera u doktora.
Jo.
A on mě řek, že mám nějakou nemoc.
No to je horší.
Něco jako, jako z porcelánu nebo něco takového.
_ Ne, počkejte, ze skla.
Ze skla?
Nějak jako z sklo, z sklo.
Jo, tak a sklerózu, myslíš, a sklerózu.
Sklerózu, no jo, tak nějak to říkám.
Mě vám někdy něco napadne v hlavě, víte?
_ Mě většina věcí vždycky napadá v hlavě.
No a chci to vám říct a najednou koukám a už to nevím. No jo.
No tak to je právě ta skleróza, paneho kraju.
No jo, a to bývají v hlavě, jo?
No jedině v hlavě, protože to je ztráta pamětí.
No jo, tak to bude ono, tohle, no.
A hlavně vám tři věci si nepamatuju, víte?
Jo.
_ _ _ _ Jmena, čísla, _ _ _ _ čísla, teda. _
_ No a to třetí už jsem zapomněl, pane. _
_ _ No, to [E] byste, to byste nevěřil, pane, pane Slavík.
_ [Ab] Vrána.
To byste ne_
Co?
Vrána. _ _
Vrána?
_ A co, letěla tady nějaká hra?
Ne, já se jmenuju Vrána.
Já měl mět a já hraju, já takový ptačí jmenovat.
No jo, ano.
No to nic, no a my jsme mluvili o té vaší skleróze.
Jo, bo to ano, tak zkrátka, dobře.
Jsem chtěl říct ty_
Co jsem to říkal, nevíte?
No tak stěžoval jste si na vaší hlavu.
Na hlavu, že jo, no jo.
_ _ A víte, už mě vše diví, no jo.
_ Taky, no.
Ale vy jste mluvil o té vaší špatné paměti, pane Jokerle.
No jo, tak paměť mám taky špatnou. _ _
_ Jako představte si, já jsem byl včera u řezníka, víte?
_ A chtěl jsem si koupit desedika [N] sklerózí.
_ _ _ Desedika_
No víte, co mi to zase ta tlačenka dělá, no to je_
Co mi to zase _ ta_
Jak se to jmenuje, co mám?
Skleróza.
Skleróza, no co mi to zase dělá, no víte.
_ Zkrátka a dobře_ _ _
Ej, kde jsem to přestal?
Říkal jste, že jste byl u řezníka.
Jo, u řezníka jsem byl, víte?
_ No.
U_ _ _ [Ab] a_ _ _
U jakého řezníka jsem neřekl?
_ No, to jste neřekl.
Aha, tak já znám tedy dva, víte?
_ Ten jeden to je sochař a ten je_
No dobře, no.
Vy jste říkal, že jste si chtěl koupit desedika tlačenky.
Jo, tlačenky, aha, tak to je ten druhej, to je ten_
[G] ten krejčí.
Zkrátka, tak chtěl jsem_
Chtěl jsem si koupit desedika tlačenky, víte?
[N] Jo.
_ _ _ Protože_
Protože jak si_
E, počkejte, proč já vlastně tu tlačenku chtěl koupit, nevím.
_ _ No tak asi k jídlu, ne?
E, k jídlu?
No jo, k jídlu, ano.
K jídlu jsem si chtěl koupit, k jídlu.
Jak to víte?
_ _ Jak to vím, no.
Tlačenka je si myslím přece k jídlu.
No tlačenka je k jídlu, no.
K jídlu, jo.
To se jí normálně takhle, jako třeba salám, nebo takhle_
Ano, ano, správně.
To vy nevíte, tohle?
_ Sňou, že to vím.
No, proto bych se divil.
Já vím.
Tlačenka neví ani tlačenka, no.
No, zkrátka, dobře. _ _ _ _
Zkrátka_
E, kde jsem to přestal, co jsem říkal?
Říkal jste, že jste si chtěl koupit desedeka tlačenky.
Jo, desedeka tlačenky jsem si chtěl koupit, víte.
Poč manželka chtěla dělat svíčkovou.
_ _ Svíčkovou z tlačenky.
Co?
No, je si chtěla dělat svíčkovou z tlačenky.
Z tlačenky?
No.
_ No, to já nevím, co si to chtěla dělat.
To je takové dovaření nepletů, no.
To je špatný, pane Okrle, když jste takhle popletenej.
No, já už musím jít, tak_ Já se_
A kam pak vy?
Já?
Ale já jdu tady, kde jsem do toho tady_
_ _ _ _ Do_
Tady vedle toho, vedle_
_ _ To nevím, jak je to_ Kousek tady.
_ _ _ _ No, vlastně tam jsem byl včera, já jdu dít a nevěřte, se mi tady dům. _
Do toho jdu, tamhle, do tý_
Do sálo obsluhy?
Ne, tam kousek vedle, tak spíš tam kousek tam_
Jo, to je zlý.
Ne, počkejte, sem jdu vlastně do _ toho_
Ne, tam taky_
Kam já to vlastně jdu, nevíte, kam já jdu?
Já nevím.
Počkejte, já to mám někde napcané, manželka mi to vždycky napíše.
Já jsem zapomněl vám úplně, kam_
Tadyhle máte nějaký lístek.
A jo, tadyhle, no jo, tady to mám, ano.
_ Počkejte, já to musím hnedky_
Co to stojí tady, já jsem, to mám trošku špatně_
Lístek v pravé kapse saká.
Aha, no jo, to já mám jenom napsaný, kde ten lístek mám hledat. _ _ _
_ _ _ _ _ _ _
Taky není tohle zas ten Telegram.
Si představte, jsem dostal Telegram od sestry,
že se jí narodilo dítě, víte?
Ani mně nepíšou, jestli je to kluk nebo holka.
Tak teď ani nevím, jestli jsem strejček nebo tetička, víte. _ _ _ _
_ _ _ _ Kam já jsem to dal, já to měl na takovým jemným papíře.
_ _ [Ab] _ _ _
_ [Eb] _ _ _ [Ab] _ Ne, už vím, tak to už nemám.
_ _ _ _ [F] Po mně něco sežrál pes, víte, já mu s tím utřelovu.
_ _ [N] _
Poslíte, já nemáte to připsaný na tom Telegramu, já?
Na ten Telegram mám všechny.
Já jsem se dáno počkejt, že tam máte něco rukou, tak_
No jo, tady to je, ten manželka mě to napsal na Telegram, no jo.
Počkejte, _ zajít za panem Vránou _ dluží nám tisíc korun.
No jo, tak to už vím, mám zajít za nějakým panem Vránou.
_ A nám už tisíc korun.
To jsou lidi, víte, na tom_
Tak já náschle, já musím jít.
Náschle, ano.
_ _ Jak bylo vaše jméno, pane?
Sterýk, Sterýk.
Sterýk, prvda. _ _ _
Tak, Sterýk, nevím, jak je_ Sterýk! _ _ _
To _ je náhoda.
Pane, [Abm] pane, jak bylo vaše jeno, já jsem zapomněl. _
No Vrána přece.
Vrána, pravda.
Vrána, víte, já už málem zapomněl, jak se jmenujete.
No no, to nic, no.
Hlavně, že jste mě ještě poznal.
Jo, proběhl bych vás nepoznal, když jsem vás jak jste řekl Vrána,
jsem hned věděl, že vás od někať znám.
No jo, právě.
Viď už se známe tak dlouho a tak dobře, že?
Ale s tou vaší pamětí se to nějak horší, ne?
No tak jenom na jména, víte, to byste [N] nevěřil, pane, pane Vrabec.
_ Vrána.
Vlastně Vrána.
Vrána.
To byste nevěřil.
No víte, já vím, že nějaký pták jste a nikdy nevím, jaký.
No _ to nic, no, to víte, stárneme všichni a taky.
Ale copak, to by nebylo to nejhorší, ale představte si,
já jsem vám byl, to by nebylo to nejhorší. _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ Já jsem vám byl včera u doktora.
Jo.
A on mě řek, že mám nějakou nemoc.
No to je horší.
Něco jako, jako z porcelánu nebo něco takového.
_ Ne, počkejte, ze skla.
Ze skla?
Nějak jako z sklo, z sklo.
Jo, tak a sklerózu, myslíš, a sklerózu.
Sklerózu, no jo, tak nějak to říkám.
Mě vám někdy něco napadne v hlavě, víte?
_ Mě většina věcí vždycky napadá v hlavě.
No a chci to vám říct a najednou koukám a už to nevím. No jo.
No tak to je právě ta skleróza, paneho kraju.
No jo, a to bývají v hlavě, jo?
No jedině v hlavě, protože to je ztráta pamětí.
No jo, tak to bude ono, tohle, no.
A hlavně vám tři věci si nepamatuju, víte?
Jo.
_ _ _ _ Jmena, čísla, _ _ _ _ čísla, teda. _
_ No a to třetí už jsem zapomněl, pane. _
_ _ No, to [E] byste, to byste nevěřil, pane, pane Slavík.
_ [Ab] Vrána.
To byste ne_
Co?
Vrána. _ _
Vrána?
_ A co, letěla tady nějaká hra?
Ne, já se jmenuju Vrána.
Já měl mět a já hraju, já takový ptačí jmenovat.
No jo, ano.
No to nic, no a my jsme mluvili o té vaší skleróze.
Jo, bo to ano, tak zkrátka, dobře.
Jsem chtěl říct ty_
Co jsem to říkal, nevíte?
No tak stěžoval jste si na vaší hlavu.
Na hlavu, že jo, no jo.
_ _ A víte, už mě vše diví, no jo.
_ Taky, no.
Ale vy jste mluvil o té vaší špatné paměti, pane Jokerle.
No jo, tak paměť mám taky špatnou. _ _
_ Jako představte si, já jsem byl včera u řezníka, víte?
_ A chtěl jsem si koupit desedika [N] sklerózí.
_ _ _ Desedika_
No víte, co mi to zase ta tlačenka dělá, no to je_
Co mi to zase _ ta_
Jak se to jmenuje, co mám?
Skleróza.
Skleróza, no co mi to zase dělá, no víte.
_ Zkrátka a dobře_ _ _
Ej, kde jsem to přestal?
Říkal jste, že jste byl u řezníka.
Jo, u řezníka jsem byl, víte?
_ No.
U_ _ _ [Ab] a_ _ _
U jakého řezníka jsem neřekl?
_ No, to jste neřekl.
Aha, tak já znám tedy dva, víte?
_ Ten jeden to je sochař a ten je_
No dobře, no.
Vy jste říkal, že jste si chtěl koupit desedika tlačenky.
Jo, tlačenky, aha, tak to je ten druhej, to je ten_
[G] ten krejčí.
Zkrátka, tak chtěl jsem_
Chtěl jsem si koupit desedika tlačenky, víte?
[N] Jo.
_ _ _ Protože_
Protože jak si_
E, počkejte, proč já vlastně tu tlačenku chtěl koupit, nevím.
_ _ No tak asi k jídlu, ne?
E, k jídlu?
No jo, k jídlu, ano.
K jídlu jsem si chtěl koupit, k jídlu.
Jak to víte?
_ _ Jak to vím, no.
Tlačenka je si myslím přece k jídlu.
No tlačenka je k jídlu, no.
K jídlu, jo.
To se jí normálně takhle, jako třeba salám, nebo takhle_
Ano, ano, správně.
To vy nevíte, tohle?
_ Sňou, že to vím.
No, proto bych se divil.
Já vím.
Tlačenka neví ani tlačenka, no.
No, zkrátka, dobře. _ _ _ _
Zkrátka_
E, kde jsem to přestal, co jsem říkal?
Říkal jste, že jste si chtěl koupit desedeka tlačenky.
Jo, desedeka tlačenky jsem si chtěl koupit, víte.
Poč manželka chtěla dělat svíčkovou.
_ _ Svíčkovou z tlačenky.
Co?
No, je si chtěla dělat svíčkovou z tlačenky.
Z tlačenky?
No.
_ No, to já nevím, co si to chtěla dělat.
To je takové dovaření nepletů, no.
To je špatný, pane Okrle, když jste takhle popletenej.
No, já už musím jít, tak_ Já se_
A kam pak vy?
Já?
Ale já jdu tady, kde jsem do toho tady_
_ _ _ _ Do_
Tady vedle toho, vedle_
_ _ To nevím, jak je to_ Kousek tady.
_ _ _ _ No, vlastně tam jsem byl včera, já jdu dít a nevěřte, se mi tady dům. _
Do toho jdu, tamhle, do tý_
Do sálo obsluhy?
Ne, tam kousek vedle, tak spíš tam kousek tam_
Jo, to je zlý.
Ne, počkejte, sem jdu vlastně do _ toho_
Ne, tam taky_
Kam já to vlastně jdu, nevíte, kam já jdu?
Já nevím.
Počkejte, já to mám někde napcané, manželka mi to vždycky napíše.
Já jsem zapomněl vám úplně, kam_
Tadyhle máte nějaký lístek.
A jo, tadyhle, no jo, tady to mám, ano.
_ Počkejte, já to musím hnedky_
Co to stojí tady, já jsem, to mám trošku špatně_
Lístek v pravé kapse saká.
Aha, no jo, to já mám jenom napsaný, kde ten lístek mám hledat. _ _ _
_ _ _ _ _ _ _
Taky není tohle zas ten Telegram.
Si představte, jsem dostal Telegram od sestry,
že se jí narodilo dítě, víte?
Ani mně nepíšou, jestli je to kluk nebo holka.
Tak teď ani nevím, jestli jsem strejček nebo tetička, víte. _ _ _ _
_ _ _ _ Kam já jsem to dal, já to měl na takovým jemným papíře.
_ _ [Ab] _ _ _
_ [Eb] _ _ _ [Ab] _ Ne, už vím, tak to už nemám.
_ _ _ _ [F] Po mně něco sežrál pes, víte, já mu s tím utřelovu.
_ _ [N] _
Poslíte, já nemáte to připsaný na tom Telegramu, já?
Na ten Telegram mám všechny.
Já jsem se dáno počkejt, že tam máte něco rukou, tak_
No jo, tady to je, ten manželka mě to napsal na Telegram, no jo.
Počkejte, _ zajít za panem Vránou _ dluží nám tisíc korun.
No jo, tak to už vím, mám zajít za nějakým panem Vránou.
_ A nám už tisíc korun.
To jsou lidi, víte, na tom_
Tak já náschle, já musím jít.
Náschle, ano.
_ _ Jak bylo vaše jméno, pane?
Sterýk, Sterýk.
Sterýk, prvda. _ _ _
Tak, Sterýk, nevím, jak je_ Sterýk! _ _ _