Chords for AppEND X - Navždy věrní (official music video HD)
Tempo:
87.5 bpm
Chords used:
Bb
Gb
Ab
Bbm
C
Tuning:Standard Tuning (EADGBE)Capo:+0fret
Start Jamming...
[C] [C]
[Db] [C]
[Bbm] [Ab]
[Db] [C]
[Bbm] [Ab] [Ab]
[Db] [Fm]
[Bb]
[Gb] [Ab]
[Bb] [F] [Gb] [Bb]
[Gb] [Ab]
[Bb] Všichni jsme všichni, tak seboj mír neškubnu, nejsem jen všech co maj prožistutou [Gb] hubu.
Tohle to je odpověd na všechny otázníky, na to všechno zlé, tak i na ty naše [Bb] říchy.
Pro dnešní doba [Bbm] dělám s lidí v zadejnou cihlovce, nechci mít jeden z nich, chci mít svůj křik na [Gb] bankovce.
Nikdy nebudu ten, co do príhlady vidí, nemám zájem [Ab] poznat jak moje cvíty [Bb] šidí.
V příště říkám vám, budu hrdě stát, v příště říkám závodu se seš měl ten [Gb] práv.
Tyhle děti zhájně, že jsem tu sám, žádný cíhte nebude, já [Bb] nezapomínám.
Číž se dobře mám, protože spátko [Bbm] mám, rychle se to [Bb] zkazí a nějak se to [Gb] zvrtne.
Já jsem jeden všech, co si užívám, štěstí to se [C] plazí.
[Bb] My asi budeme pořád sejní, svohou cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
My asi budeme pořád [Bbm] sejní, svohou [Bb] cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
[Gb]
[Bb] Okládám, jak si napotop hromadíš se jak smetí, nezvládám je řešit, často je úplstně [Gb] letí.
Závist je pro mě sněžná, copak už než ve lidi, jsme se sejního těsta, občas děláme [Bb] chyby.
Stejně jsme pouhá [F] divít, že tenhle svět [Bb] funguje, že nepřišel větší, slabšího [Gb] vyhumuje.
Každej pomocí touží, zkouší jak to chutná, pokus každý [Ab] slouží, ale potřeba je [Bb] nutná.
Vždy jistě říkám mám, budu hrozně stát, vždy jistě říkám mám, budu sejný, z ní budem [Gb] prát.
Vyhleď, keď si znám, že jsem tu sám, žádný cvičte nebude, já nezapomínám.
[Bb] Bezpeněznej seš nikdo, i když od se si to [Bbm] nezví, s liprem na bladu, [Eb] jako krásně vždy [Gb] cítí.
Stejně to hrozně nemám, ani náloh ví, kdy sluče ve mě [Eb] rádí, já mu musím říkat [Bb] díky.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi občan.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan.
[Bbm]
[Bb] [Eb]
[Fm] [Bb] [Bbm]
[Ab] [Eb]
[Fm] [Bb] [Bb] Já vám, [C] [Db] jak [Eb] dám, jak změním [Gb] svoji tvár, [Bb] já všem [C] znetu.
[Db] Jak [Ebm] mám, nic vám cestou [Bb] neudám.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi [Bbm] občan.
My asi budem pořád [Db] stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan.
[Db] [C]
[Bbm] [Ab]
[Db] [C]
[Bbm] [Ab] [Ab]
[Db] [Fm]
[Bb]
[Gb] [Ab]
[Bb] [F] [Gb] [Bb]
[Gb] [Ab]
[Bb] Všichni jsme všichni, tak seboj mír neškubnu, nejsem jen všech co maj prožistutou [Gb] hubu.
Tohle to je odpověd na všechny otázníky, na to všechno zlé, tak i na ty naše [Bb] říchy.
Pro dnešní doba [Bbm] dělám s lidí v zadejnou cihlovce, nechci mít jeden z nich, chci mít svůj křik na [Gb] bankovce.
Nikdy nebudu ten, co do príhlady vidí, nemám zájem [Ab] poznat jak moje cvíty [Bb] šidí.
V příště říkám vám, budu hrdě stát, v příště říkám závodu se seš měl ten [Gb] práv.
Tyhle děti zhájně, že jsem tu sám, žádný cíhte nebude, já [Bb] nezapomínám.
Číž se dobře mám, protože spátko [Bbm] mám, rychle se to [Bb] zkazí a nějak se to [Gb] zvrtne.
Já jsem jeden všech, co si užívám, štěstí to se [C] plazí.
[Bb] My asi budeme pořád sejní, svohou cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
My asi budeme pořád [Bbm] sejní, svohou [Bb] cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
[Gb]
[Bb] Okládám, jak si napotop hromadíš se jak smetí, nezvládám je řešit, často je úplstně [Gb] letí.
Závist je pro mě sněžná, copak už než ve lidi, jsme se sejního těsta, občas děláme [Bb] chyby.
Stejně jsme pouhá [F] divít, že tenhle svět [Bb] funguje, že nepřišel větší, slabšího [Gb] vyhumuje.
Každej pomocí touží, zkouší jak to chutná, pokus každý [Ab] slouží, ale potřeba je [Bb] nutná.
Vždy jistě říkám mám, budu hrozně stát, vždy jistě říkám mám, budu sejný, z ní budem [Gb] prát.
Vyhleď, keď si znám, že jsem tu sám, žádný cvičte nebude, já nezapomínám.
[Bb] Bezpeněznej seš nikdo, i když od se si to [Bbm] nezví, s liprem na bladu, [Eb] jako krásně vždy [Gb] cítí.
Stejně to hrozně nemám, ani náloh ví, kdy sluče ve mě [Eb] rádí, já mu musím říkat [Bb] díky.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi občan.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan.
[Bbm]
[Bb] [Eb]
[Fm] [Bb] [Bbm]
[Ab] [Eb]
[Fm] [Bb] [Bb] Já vám, [C] [Db] jak [Eb] dám, jak změním [Gb] svoji tvár, [Bb] já všem [C] znetu.
[Db] Jak [Ebm] mám, nic vám cestou [Bb] neudám.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi [Bbm] občan.
My asi budem pořád [Db] stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan.
Key:
Bb
Gb
Ab
Bbm
C
Bb
Gb
Ab
_ _ _ _ [C] _ _ [C] _ _
[Db] _ _ _ [C] _ _ _ _ _
[Bbm] _ _ _ _ [Ab] _ _ _ _
[Db] _ _ _ [C] _ _ _ _ _
[Bbm] _ _ _ _ [Ab] _ _ [Ab] _ _
[Db] _ _ _ _ [Fm] _ _ _ _
[Bb] _ _ _ _ _ _ _ _
[Gb] _ _ _ _ _ _ [Ab] _ _
[Bb] _ _ [F] _ _ [Gb] _ _ [Bb] _ _
[Gb] _ _ _ _ _ _ [Ab] _
[Bb] Všichni jsme všichni, tak seboj mír neškubnu, nejsem jen všech co maj prožistutou [Gb] hubu.
Tohle to je odpověd na všechny otázníky, na to všechno zlé, tak i na ty naše [Bb] říchy.
Pro dnešní doba [Bbm] dělám s lidí v zadejnou cihlovce, nechci mít jeden z nich, chci mít svůj křik na [Gb] bankovce.
Nikdy nebudu ten, co do príhlady vidí, nemám zájem [Ab] poznat jak moje cvíty [Bb] šidí.
V příště říkám vám, budu hrdě stát, v příště říkám závodu se seš měl ten [Gb] práv.
Tyhle děti zhájně, že jsem tu sám, žádný cíhte nebude, já [Bb] nezapomínám.
Číž se dobře mám, protože spátko [Bbm] mám, rychle se to [Bb] zkazí a nějak se to [Gb] zvrtne.
Já jsem jeden všech, co si užívám, štěstí to se [C] plazí. _
[Bb] My asi budeme pořád sejní, svohou cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
My asi budeme pořád [Bbm] sejní, svohou [Bb] cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
_ _ _ [Gb] _ _ _ _
[Bb] Okládám, jak si napotop hromadíš se jak smetí, nezvládám je řešit, často je úplstně [Gb] letí.
Závist je pro mě sněžná, copak už než ve lidi, jsme se sejního těsta, občas děláme [Bb] chyby.
Stejně jsme pouhá [F] divít, že tenhle svět [Bb] funguje, že nepřišel větší, slabšího [Gb] vyhumuje.
Každej pomocí touží, zkouší jak to chutná, pokus každý [Ab] slouží, ale potřeba je [Bb] nutná.
Vždy jistě říkám mám, budu hrozně stát, vždy jistě říkám mám, budu sejný, z ní budem [Gb] prát.
Vyhleď, keď si znám, že jsem tu sám, žádný cvičte nebude, já nezapomínám.
[Bb] Bezpeněznej seš nikdo, i když od se si to [Bbm] nezví, s liprem na bladu, [Eb] jako krásně vždy [Gb] cítí.
Stejně to hrozně nemám, ani náloh ví, kdy sluče ve mě [Eb] rádí, já mu musím říkat [Bb] díky.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi občan.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan.
_ _ _ [Bbm] _ _ _ _
[Bb] _ _ _ _ [Eb] _ _ _ _
[Fm] _ _ [Bb] _ _ [Bbm] _ _ _ _
[Ab] _ _ _ _ [Eb] _ _ _ _
[Fm] _ _ [Bb] _ _ [Bb] _ Já vám, _ _ [C] _ _ [Db] _ jak [Eb] dám, jak změním [Gb] svoji tvár, [Bb] _ já všem [C] znetu.
_ _ _ [Db] _ Jak [Ebm] mám, nic vám cestou [Bb] neudám. _
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi [Bbm] občan.
My asi budem pořád [Db] stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan. _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
[Db] _ _ _ [C] _ _ _ _ _
[Bbm] _ _ _ _ [Ab] _ _ _ _
[Db] _ _ _ [C] _ _ _ _ _
[Bbm] _ _ _ _ [Ab] _ _ [Ab] _ _
[Db] _ _ _ _ [Fm] _ _ _ _
[Bb] _ _ _ _ _ _ _ _
[Gb] _ _ _ _ _ _ [Ab] _ _
[Bb] _ _ [F] _ _ [Gb] _ _ [Bb] _ _
[Gb] _ _ _ _ _ _ [Ab] _
[Bb] Všichni jsme všichni, tak seboj mír neškubnu, nejsem jen všech co maj prožistutou [Gb] hubu.
Tohle to je odpověd na všechny otázníky, na to všechno zlé, tak i na ty naše [Bb] říchy.
Pro dnešní doba [Bbm] dělám s lidí v zadejnou cihlovce, nechci mít jeden z nich, chci mít svůj křik na [Gb] bankovce.
Nikdy nebudu ten, co do príhlady vidí, nemám zájem [Ab] poznat jak moje cvíty [Bb] šidí.
V příště říkám vám, budu hrdě stát, v příště říkám závodu se seš měl ten [Gb] práv.
Tyhle děti zhájně, že jsem tu sám, žádný cíhte nebude, já [Bb] nezapomínám.
Číž se dobře mám, protože spátko [Bbm] mám, rychle se to [Bb] zkazí a nějak se to [Gb] zvrtne.
Já jsem jeden všech, co si užívám, štěstí to se [C] plazí. _
[Bb] My asi budeme pořád sejní, svohou cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
My asi budeme pořád [Bbm] sejní, svohou [Bb] cestou budeme často neto [Gb] skoncet.
My asi budeme v nás vždy věrní, různe z [Ab] nás, nás než než žádný [Bb] ovce.
_ _ _ [Gb] _ _ _ _
[Bb] Okládám, jak si napotop hromadíš se jak smetí, nezvládám je řešit, často je úplstně [Gb] letí.
Závist je pro mě sněžná, copak už než ve lidi, jsme se sejního těsta, občas děláme [Bb] chyby.
Stejně jsme pouhá [F] divít, že tenhle svět [Bb] funguje, že nepřišel větší, slabšího [Gb] vyhumuje.
Každej pomocí touží, zkouší jak to chutná, pokus každý [Ab] slouží, ale potřeba je [Bb] nutná.
Vždy jistě říkám mám, budu hrozně stát, vždy jistě říkám mám, budu sejný, z ní budem [Gb] prát.
Vyhleď, keď si znám, že jsem tu sám, žádný cvičte nebude, já nezapomínám.
[Bb] Bezpeněznej seš nikdo, i když od se si to [Bbm] nezví, s liprem na bladu, [Eb] jako krásně vždy [Gb] cítí.
Stejně to hrozně nemám, ani náloh ví, kdy sluče ve mě [Eb] rádí, já mu musím říkat [Bb] díky.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi občan.
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan.
_ _ _ [Bbm] _ _ _ _
[Bb] _ _ _ _ [Eb] _ _ _ _
[Fm] _ _ [Bb] _ _ [Bbm] _ _ _ _
[Ab] _ _ _ _ [Eb] _ _ _ _
[Fm] _ _ [Bb] _ _ [Bb] _ Já vám, _ _ [C] _ _ [Db] _ jak [Eb] dám, jak změním [Gb] svoji tvár, [Bb] _ já všem [C] znetu.
_ _ _ [Db] _ Jak [Ebm] mám, nic vám cestou [Bb] neudám. _
My asi budem pořád stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Bb] znáš, nás nechce dát mi [Bbm] občan.
My asi budem pořád [Db] stejný, splnou cestou budeme často neco [Gb] skopcat.
My asi budem návzdy věrný, hrozně [Ab] znáš, nás nechce dát mi [Bb] občan. _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _